Základní sedy jezdce

23. října 2010 v 19:50 | • Kei • |  Jízda na koni

zsj




Správný sed na koni je odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:
  • délky paže
  • volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku
  • délku určí cvičitel


  • Správný sed jezdce by měl vypadat takto:
  • hlava vzpřímená s pohledem dopředu
  • trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti.
  • ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník
  • paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže
  • sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu
  • stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu
  • holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku
  • paty prošláplé, špička mírně od koně
  • záda vyztužená v kříži
  • ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce


  • Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou:
  • hlava obrácená k zemi
  • kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď
  • lokty od těla
  • ruka a palce ve vodorovné poloze
  • vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany)
  • nepřiložené stehno s koleno
  • špička příliš odvrácená od koně, držení patou
  • nadměrné vychýlení svislé osy těla
  • holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu



  • Působení na koně

    1. SEDEM
  • vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.


  • 2. HOLENÍ
  • jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze.


  • 3. OTĚŽÍ
  • jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.


  • 4. HLASEM
  • u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.


  • 5. BIČÍKEM
  • plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti.


  • 6. JEZDECKÝM TAKTEM
  • je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.
    Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.




  • A teď už k jednotlivým chodům koně

Krok
Krok
Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u chladnokrevníků).
  • rychlost koně je v kroku 6 - 8 km.
  • nohosled je téměř stejnosměrný, slyšíme 4 údery kopyt.



  • krok by měl být čistý, živý, prostorný a jistý
  • odchylkami mohou být - mimochod či kohoutí krok



Klus
Klus
Je to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu.
  • rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti
  • nohosled - slyšíme 2 údery kopyt



  • klus rozlišujeme těžký, střední (lehký) a plný (prodloužený).


  • Práce v klusu
  • Klus "Lehký"
- jezdec koně posbírá na otěž a lehce pobídne holení. Dosedá na vnější přední nohu, vysedání je nenásilné, pružné, ne příliš vysoké a toporné, rovněž nepřepadáme dopředu.
  • Klus "Těžký"
- kůň zpomalí chod, nespěchá, s lehkým přilnutím, koně pobízíme sedem a holení, nevysedáme.Trup je zpříma, uvolněný v kyčlích. Koně nerušíme otěžemi v hubě.
  • Klus "Prodloužený"
- jezdíme v pokročilém základním výcviku na dlouhých stěnách jízdárny v prodlouženém držení a s lehkým přilnutím.

Cval
Cval
Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek.
  • rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
  • nohosled - začíná-li levá zadní, pokračuje pravá zadní a levá přední a konečně pravá přední (kůň cválá vpravo). začíná-li pravá zadní a končí levá přední (kůň cválá vlevo).



  • při přímém pohybu je koni lhostejné, na kterou nohu cválá. Naopak však na obvodu kruhu nebo v zatáčce musí být "výkonnou" nohou noha vnitřní, tzn. že vpravo musí kůň cválat na pravou nohu, vlevo na nohu levou. Výraz "kůň jde na špatnou nohu" znamená, že kůň cválá vpravo na levou nohu. Jestliže použijeme výraz "kůň křižuje" znamená to, že přední část cválá třeba na pravou nohu a zadní cválá na levou nohu.



Trysk
Trysk
Je to nejrychlejší chod koně.
  • nohosled - slyšíme údery všech čtyř končetin


  • délky paže
  • volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku
  • délku určí cvičitel


  • Správný sed jezdce by měl vypadat takto:
  • hlava vzpřímená s pohledem dopředu
  • trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti.
  • ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník
  • paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže
  • sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu
  • stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu
  • holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku
  • paty prošláplé, špička mírně od koně
  • záda vyztužená v kříži
  • ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce


  • Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou:
  • hlava obrácená k zemi
  • kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď
  • lokty od těla
  • ruka a palce ve vodorovné poloze
  • vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany)
  • nepřiložené stehno s koleno
  • špička příliš odvrácená od koně, držení patou
  • nadměrné vychýlení svislé osy těla
  • holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu



  • Působení na koně

    1. SEDEM
  • vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.


  • 2. HOLENÍ
  • jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze.


  • 3. OTĚŽÍ
  • jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.


  • 4. HLASEM
  • u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.


  • 5. BIČÍKEM
  • plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti.


  • 6. JEZDECKÝM TAKTEM
  • je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.
    Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.




  • A teď už k jednotlivým chodům koně

Krok
Krok
Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u chladnokrevníků).
  • rychlost koně je v kroku 6 - 8 km.
  • nohosled je téměř stejnosměrný, slyšíme 4 údery kopyt.



  • krok by měl být čistý, živý, prostorný a jistý
  • odchylkami mohou být - mimochod či kohoutí krok



Klus
Klus
Je to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu.
  • rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti
  • nohosled - slyšíme 2 údery kopyt



  • klus rozlišujeme těžký, střední (lehký) a plný (prodloužený).


  • Práce v klusu
  • Klus "Lehký"
- jezdec koně posbírá na otěž a lehce pobídne holení. Dosedá na vnější přední nohu, vysedání je nenásilné, pružné, ne příliš vysoké a toporné, rovněž nepřepadáme dopředu.
  • Klus "Těžký"
- kůň zpomalí chod, nespěchá, s lehkým přilnutím, koně pobízíme sedem a holení, nevysedáme.Trup je zpříma, uvolněný v kyčlích. Koně nerušíme otěžemi v hubě.
  • Klus "Prodloužený"
- jezdíme v pokročilém základním výcviku na dlouhých stěnách jízdárny v prodlouženém držení a s lehkým přilnutím.

Cval
Cval
Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek.
  • rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
  • nohosled - začíná-li levá zadní, pokračuje pravá zadní a levá přední a konečně pravá přední (kůň cválá vpravo). začíná-li pravá zadní a končí levá přední (kůň cválá vlevo).



  • při přímém pohybu je koni lhostejné, na kterou nohu cválá. Naopak však na obvodu kruhu nebo v zatáčce musí být "výkonnou" nohou noha vnitřní, tzn. že vpravo musí kůň cválat na pravou nohu, vlevo na nohu levou. Výraz "kůň jde na špatnou nohu" znamená, že kůň cválá vpravo na levou nohu. Jestliže použijeme výraz "kůň křižuje" znamená to, že přední část cválá třeba na pravou nohu a zadní cválá na levou nohu.



Trysk
Trysk
Je to nejrychlejší chod koně.
  • nohosled - slyšíme údery všech čtyř končetin


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *PrinCess* *PrinCess* | Web | 24. října 2010 v 11:16 | Reagovat

tak toho je spousty ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.